Po studiích na universitách v Heidelbergu a Štrasburku vstoupil v roce 1594 do služeb posledního "vladaře domu rožmberského" Petra Voka z Rožmberka jako písař v soudní kanceláři.
Od roku 1596 byl pověřen správou rozsáhlé rožmberské knihovny a rodového archivu, který kompletně uspořádal, a sestavil rodokmeny Rožmberků i jiných šlechtických rodů.
Po přestěhování rožmberské rezidence z Českého Krumlova do Třeboně se od roku 1602 věnoval sepisování Historie Rožmberské, ve které zachytil dějiny rodu od počátků až po poslední Rožmberky - Viléma a Petra Voka. Celkem vytvořil pět svazků, ze kterých se však do dnešních dnů dochovaly pouze poslední dva.
Po vymření Rožmberků roku 1611 přešel do služeb Jana Jiřího ze Švamberka (viz jeho erb níže), pro něhož rovněž uspořádal rodinné archiválie a sepsal dějiny jeho rodu.
K tématu Rodopis čili genealogie uvádí Ottův slovník naučný (díl XXI) následující:
Tvůrcem vědecké genealogie jest Vác1av Březan, jenž založil badání své hlavně na dokladech listovních a svoje výpisky okořenil vrozeným svým vtipem. Jest úžasné, jak pilně probral nejen sbírky svých pánů (z Rožmberka), nýbrž i jiných. Bohužel spisy jeho, jež by byly nejpokročilejším národům vzácnou památkou, nejsou vydány (rukopisy v Třeboni, Krumlově, Rajhradě a museu království Českého)...
...U nás prvním genealogickým spisovatelem jest Polák Bartoloměj Paprocký, nad nějž však kritickým smyslem vyniká a zakladatelem českého rodopisu zván býti může Václav Březan...