August Sedláček

August Sedláček v roce 1885

Po maturitě na píseckém gymnáziu (1863) studoval August Sedláček v letech 1863 - 1867 na filosofické fakultě v Praze, kde na něj zapůsobili především historici Václav Vladivoj Tomek, Antonín Gindely, Konstantin Höfler, archeolog Jan Erazim Vocel a klasický filologa Jan Kvíčala. Podobně jako Zikmunda Wintera jej však nejvíce inspiroval archivář Josef Emler.

Po studiích působil Sedláček jako středoškolský profesor dějepisu (zpočátku též latiny, češtiny a němčiny) v Litomyšli (1867 - 1869), Rychnově nad Kněžnou (1869 - 1875) Táboře (1873 - 1899). V Rychnově nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou Hlavatou.

Po ovdovění v roce 1899 odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. V roce 1922 se ve svých 76 letech podruhé oženil s téměř o polovinu mladší učitelkou Terezou Barcalovou.

Již od mládí tíhl August Sedláček k historické topografii a ke kastelologii; přípravou svého patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, nicméně z nakladatelských důvodů vycházely jednotlivé svazky po celý jeho život a poslední z nich bylo vydán rok po autorově smrti. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka, uchovávaná dnes v Oddělení dějin středověku Historického ústavu akademie věd ČR, má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911 - 1913), která ve druhém vydání vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky.

Přestože Sedláčkovi byla v jeho době vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu (především historiky Pekařem a Novotným), sebral k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat ("Data, data, jen data...", naříkal prý Pekař), pro něž je dosud nepřekonaný a patrně nepřekonatelný, a pro které jsou jeho práce dodnes vyhledávány (viz kompletní Hrady, zámky a tvrze království Českého na CD).

August Sedláček rok před svou smrtí

• Hrady, zámky a tvrze království Českého I - XV (1882 - 1927)
• Sbírka pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1898)
• Českomoravská heraldika I - II (1902 - 1925) - I. díl začal psát Martin Kolář, dokončil Sedláček
• Místopisný slovník historický království Českého (1908)
• Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou I - III (1911 - 1913)
• Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy (1920)
• starém rozdělení Čech na kraje (1921)
• Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (1923)
• Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty 1 - 5 (2001 - 2003)

1) Uvedené údaje byly převzaty z webových stránek http://cs.wikipedia.org

2) Dalším doporučeným zdrojem informací je práce Josefa Blümla August Sedláček a české dějepisectví ve Sborníku prací z konference ke stopadesátému výročí narození Augusta Sedláčka s názvem August Sedláček a pomocné vědy historické (uspořádala Božena Kopičková, Mladá Vožice 1995, str. 11 - 22).

3) Kompletní bibliografii Augusta Sedláčka najdou zájemci na internetové stránce http://dejiny.nln.cz/bibl/sedlacek.html

4) Fond z pozůstalosti Augusta Sedláčka je zpřístupněn pro širokou badatelskou veřejnost pouze po předchozí domluvě s Mgr. Evou Doležalovou, Ph.D., tel: +420 286 882 121, linka 247, e-mail: dolezal@hiu.cas.cz

| nahoru |