Svatý Vavřinec
Svatý Vavřinec (* kol. r. 230 ve Španělsku), latinsky Laurentius (laura = vavřín), je podle starých křesťanských tradic patronem ohně a hasičů, protože byl upálen - v tomto případě ale nejde o legendu, neboť příběh Vavřincovy mučednické smrti byl zaznamenán již jeho současníky.
V šestém roce vlády císaře Publia Licinia Valeriana (253 - 260) byl roku 258 na základě čerstvě vydaného výnosu (o zákazu činnosti duchovních křesťanské církve pod hrozbou trestu smrti) odsouzen v Římě po jen několikahodinovém procesu ke stětí mečem Sixtus II, jen o rok dříve zvolený papežem. Na cestě k popravišti jej následujícího dne (6. srpna) doprovázel mladík Vavřinec, jenž v prvotní církvi vykonával funkci jáhna a pokladníka; od papeže při tom dostal prozřetelný pokyn, aby ihned prodal veškeré bohoslužebné nádoby i další předměty, a takto získané peníze rozdal chudým.
Ještě než se mu však podařilo celý movitý majetek římské církve zpeněžit, nechal si ho zavolat císařův náměstek (těžko říci, za náhodou, nebo na základě udání) a Vavřince vyzval, aby jako správný křesťan udělal dobrý skutek a církevní finanční prostředky věnoval na úhradu žoldu římských legionářů, válčících od počátku Valerianovy vlády s Peršany.
Vavřinec souhlasil, ale vyžádal si tři dny, během kterých stihl Sixtův poslední příkaz vyplnit. S davem obdarovaných invalidů a žebráků se pak k náměstkovi vrátil a odvážně jej poučil, že jeho doprovod je cennější než všechno zlato a případná pomoc těmto chudákům by císaře proslavila velmi pravděpodobně po celém světě.
Tento smělý návrh takřka státního systému sociální péče však rozzuřil císařova náměstka natolik, že dal Vavřince ihned uvěznit a přichystat pro něho mimořádně exemplární způsob popravy. Ve vězení se Vavřincovi podařilo obrátit na víru a následně i pokřtít římského setníka, který za to byl ještě téhož dne (9. srpna) sťat mečem; jméno onoho vojáka neznáme, a proto v křesťanském kalendáři figuruje jako Roman (= Říman).
O míře zlosti a nenávisti císařova náměstka svědčí fakt, že 10. srpna roku 258 dal Vavřince upálit na kovovém roštu nad rozdělaným ohněm. I z toho důvodu je světec pokládán mimo jiné i za patrona kuchařů, pivovarníků, hostinských, cukrářů a sklářů.
Pohřbili jej u cesty do Tivoli a na jeho náhrobní kámen dal papež Damas vyrýt nápis: Rány, plameny, mučení, řetězy, to vše mohla přemoci jen Vavřincova víra. Nad jeho hrobem byla již roku 330 postavena bazilika sv. Vavřince za hradbami (San Lorenzo fuori le Mura) a ještě dnes existuje v Římě třicet kostelů se světcovým jménem.
Důsledkem zmíněných třech římských poprav v jednom týdnu jsou dnes tři církevní mučednické svátky: 6. srpna sv. Sixta, 9. srpna sv. Romana a konečně 10. srpna sv. Vavřince.
před kaplí sv. Františka z Assisi v Kalenicích