Úvodní strana Historie obce a tvrze Galerie fotografií Archologický výzkum Použitá literatura Kontakty Možnost prohlídek a zakoupení turistické známkyOdkazy na spřátelené stránky prosim.org - tvorba webových prezentací Pluhův Žďár - zámek, obec, Benešovi hosting zdarma


Zámek v Mačicích


Mačický zámek (12 km východně od Sušice) stojí na místě někdejší tvrze, jejíž první majitel jménem Dobec je připomínán v letech 1359 - 1368. V erbu, jehož barevné provedení neznáme, měl mříž či rošt (viz tři obrázky níže) a kromě Mačic vlastnil také Bukovník a Damíč. Po něm je zmiňováno několik jeho příbuzných, mezi nimi roku 1413 Domka, vdova Vícemilova.

.

 Jedna z možných variant erbu  Jedna z možných variant erbu  Jedna z možných variant erbu
Tři různé varianty erbu s mříží či roštem


K roku 1418 je jako majitel písemně doložen Aleš s Mačic, ale už o dvě léta později bratři Heřman a Vojtěch Horčicové z Prostého, z nichž Vojtěch ještě k roku 1460. Z jeho dvou synů Dobrohost brzy zemřel, zatímco Štěpán, který v tehdejších válkách stál na straně Kaplíře z Vimperka, žil ještě v roce 1484. Jeho syn Jan, dle Paprockého z Hlohol vznešený muž, králům a knížatům pro své služby příjemný, se však přidal k tlupě lapků, vedenou Zdeňkem Malovcem, za což mu podle Sedláčka Táborští v roce 1521 tvrz, dvůr a ves vypálili. Přesto zde pak žil až do r. 1535 a krátce poté zemřel.

Dva synové Jana a jeho ženy Kunhuty, rozené Sirtyngarové ze Sirntynku, spolu nemovitosti vložili (snad roku 1541) do obnovených zemských desek a poté se o ně rozdělili: Bedřich si ponechal Mačice a Vojtěch několik vsí v okolí, přičemž Bedřich roku 1557 od Vojtěchova syna Jana koupil Damětice a poté své manželce Marjaně, rozené Broumové z Miřetic, zapsal věnem Bukovník. Bedřich je zmiňován ještě roku 1574.

Už před rokem 1581 však tvrz vlastnili bratři Diviš, Václav Jindřich a Karel Březští z Ploskovic, z nichž je k roku 1596 uváděn už jako jediný majitel Václav, pán na Bohdanči a Mačicích. Po jeho smrti v roce 1612 však Mačice nepřevzala vdova Eliška, rozená Mírková ze Solopysk, ani její (a Václavovi) čtyři synové, nýbrž bratr zemřelého Diviš, který je připojil k Bílenicím.

Když Diviš zemřel, ujali se dědictví jeho synové Václav (získal Bílenice) a Oldřich (obdržel Mačice). Oldřich se roku 1620 spolu se Zdeňkem Ježovským z Lub slovy Augusta Sedláčka zavřel (= opevnil) v Sušici, ale i když bylo město následně španělským polním maršálem (= generálem) v císařských službách Donem Baltasarem de Marradas (28. 11. 1560 - 28. 8. 1638) dobyto (lépe řečeno se 27. 9. 1620 obléhatelům samo vzdalo), obdržel jako katolík roku 1623 milost a do roku 1625 je uváděn jako majitel Mačic. O pět let později byl již mrtev a majetek jménem jeho nezletilého syna Jindřicha Jana spravovala vdova Eliška, rozená Chlumčanská z Přestavlk.

V roce 1629 vlastnil Mačice Zdeněk Ježovský z Lub, po jehož smrti v roce 1645 je zdědil syn Adam Vilém, který současně vlastnil i Kalenice. Po jeho smrti roku 1660 Mačice koupila jeho pozůstalá žena Žofie Dorota, rozená Boryňová ze Lhoty.

Poté byly Mačice v držení Říčanských z Říčan, Malovců a Unwerthů, přičemž není zřejmé, za kterého majitele došlo k zásadní barokní přestavbě obou původních objektů: starší část tvrze byla přebudována na sýpku, mladší (ze 16. století) byla rozsáhlou rekonstrukcí změněna na zámek.

Součástí areálu se o něco později stal i pivovar, který byl k roku 1724, kdy se majiteli stali hejtman Pražského hradu Jan Arnošt Šiška z Jamolice (+1776) a jeho žena Markéta Zuzana, rozená Knotová z Knotu, uváděn jako nový. Podlé (Sedláčka pak Šiškové z Jamolice panství vlastnili do roku 1796.

O osm let později (1804) už byl majitelem Mačic Jáchym Zádubský ze Šontálu a v roce 1830 hrabě Bedřich z Rummerskirchu, který je už po čtyřech letech prodal svému jmenovci rytíři Bedřichu z Grammontu.

Roku 1845 Mačice koupil Josef Taschek (1814 - 10. 3. 1862), rodák z Českých Budějovic, který si téhož roku vzal za ženu Ferdinandu Kralikovou z Meyerswaldu (4. 4. 1831 - 16. 4. 1888).



Manželé a jejich rodiče

Manželé a jejich rodiče


Následujícím majitelem byl jejich syn Josef mladší (5. 3. 1857 - 2. 1. 1920), jenž se postupně oženil se svými dvěma sestřenicemi.



Rodina Josefa Taschka mladšího i jeho manželky = sestřenice

Rodina Josefa Taschka mladšího i jeho manželky = sestřenice
(pro zvětšení klikni na rodokmen)


V roce 1888 s Annou Kralikovou z Meyerswaldu (zemřela 14. ledna 1892 v den svých 24. narozenin, šest dní po porodu dcery Huberty).



Josef Taschek mladší, jeho předkové, první žena a jejich děti

Josef Taschek mladší, jeho předkové, první žena a jejich děti


O pět let později - rok po smrti své první ženy - si Josef Taschek vzal její mladší sestru Hubertu (4. 11. 1874 - 15. 9. 1937).



Josef Taschek mladší, jeho předkové, druhá žena a jejich děti

Josef Taschek mladší, jeho předkové, druhá žena a jejich děti


S první ženou Annou měl Josef Taschek mladší tři děti, s druhou Hubertou pak děti dvě.



Rodina Josefa Taschka mladšího, jeho manželky (sestřenice) a děti

Rodina Josefa Taschka mladšího, jeho manželky a děti
(pro zvětšení klikni na rodokmen)


Nejstarší dcera Josefa Taschka "mladšího", která po své matce dostala jméno Anna (3. 7. 1889 - 20. 11. 1950), se 9. ledna 1911 v zámecké kapli v Mačicích vdala za Pavla Taschka (27. 5. 1878 - 16. 5. 1951) z druhé rodové linie, syna pražského advokáta Františka Taschka (20 . 5. 1944 - 2. 6. 1878) a jeho sestřenice Emeriky Wellnerové (10. 10. 1851 - 6. 8. 1922). Příbuzenský poměr Anny a Pavla byl sice velmi vzdálený, nicméně fakt, že oba jejich otcové měli za ženy své vlastní sestřenice, představoval z genetického hlediska obrovskou zátěž; je tedy vcelku pochopitelné, že manželství skončilo bez potomků.



Rodiče (= bratranec a sestřenice) Pavla Taschka

Rodiče (= bratranec a sestřenice) Pavla Taschka
(pro zvětšení klikni na rodokmen)


Zatímco Pavel zdědil po rodičích Kladruby a Štěchovice, Anna vlastnila Mačice i sousední ves Bukovník se dvěma dvory a přilehlými 342 ha zemědělské půdy. Mačický pivovar, který po celé 19. století patřil k největším na Sušicku, však její otec Josef Taschek mladší v roce 1910 pronajal Měšťanskému pivovaru ve Volyni, jenž zde už o rok později výrobu piva zcela zastavil.

Do mačického zámku se po prodeji Kalenic v roce 1924 nastěhoval i Odo Taschek (* 10. 11. 1886) se svou matkou Františkou, rozenou Kräutnerovou (4. 10. 1857 - 22. 1. 1928), vnučkou Karolíny Jenšíkové z Ježova.



Odon Taschek a jeho matka Františka, rozená Kräutnerová

Odon Taschek a jeho matka Františka, rozená Kräutnerová
(pro zvětšení klikni na rodokmen)


Poslední majitelkou Mačic z rodu Taschků byla údajně nejmladší dcera Josefa a jeho druhé ženy Huberty "starší" Marie (* 14. 5. 1895), od roku 1923 provdaná za Ing. Augusta Wollnera (* 1895), geometra, působícího v Praze a Příbrami.



Manželé, bratr a rodiče nevěsty

Manželé, bratr a rodiče nevěsty


Na hřbitově u zdi farního kostela sv. Václava v Bukovníku (1,5 km západně od Mačic) je pohřbeno několik výše zmíněných příslušníků rodu Taschků: manželka Josefa "staršího" Ferdinanda, její syn Josef "mladší", jeho dvě ženy Anna a Huberta "starší" i Huberta "mladší" (8. 1. 1892 - 23. 2. 1892), která svou matku Annu přežila o pouhých 40 dní.



Příbuzenské vztahy v Bukovníku pochovaných členů rodů Kraliků z Meyerswaldu a Taschků

Příbuzenské vztahy v Bukovníku pochovaných členů rodů
Kraliků z Meyerswaldu a Taschků
(pro zvětšení klikni na rodokmen)