| Kocové | Lamberkové | Puteani | Jenšíkové | Taschkové | Další |
Dějiny kalenické tvrze Hvížďalka
Kocové z Dobrše
Dne 30. listopadu 1702 prodaly sestry Viktorie Marie a Kateřina Konstancie Ježovské Kalenice za 26 600 zlatých Anně Alžbětě Kocové. Podle zápisu v zemských deskách šlo o statek, pivovar, ovčín a ves, k čemuž náleželi ještě dva sedláci v Kejnici, dvě stálé krčmy a jedna tzv. třetinová v Kozlově.
Kocové byli starým českým vladyckým rodem (předek rodu jménem Přibík je připomínán k roku 1377), pocházejícím ze vsi Dobrš severně od Vimperka (viz obraz z konce XIX. století, fotografie zámku, věže tvrze a brány z r. 1984 a z r. 2004) a roku 1631 povýšeným do panského stavu, jenž užíval erbu se zlatým kolem o čtyřech loukotích na modrém štítě (viz erbovní pověst).
Erb Koců z Dobrše
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Z. Čechy
(Svoboda 1985)
Z tohoto rodu mimochodem pocházela též Cecílie Kocová, manželka Petra Mikuláše Malovce z Kalenic (+ kol. r. 1629), který byl synem Kryštofa (viz Malovcové) a tudíž bratrancem posledních - i když nezletilých - majitelů kalenické tvrze z rodu Malovců.
Jistou zajímavostí také je, že rod Koců z Dobrše, jehož příslušníci byli v roce 1945 v rámci poválečného odsunu na základě Benešových dekretů vysídleni z Čech do Bavorska, vymřel po meči teprve roku 1979.
Ačkoli ze všech starších sídel Koců z Dobrše byly Kalenicím nejblíže Ohrazenice, vlastnila kalenickou tvrz nikoli ohrazenická, nýbrž hlavňovická větev rodu, pocházející z Hlavňovic u Sušice.
Anna Alžběta (Eliška) Kateřina, rozená Jakardovská ze Sudic (*1678, + po r. 1729) byla sice od 23. 11. 1694 ženou Františka Diviše Koce z Dobrše (*1663, + 27. 7. 1718), nicméně kalenické panství bylo v zemských deskách zapsáno pouze na ni. Se svým manželem měla celkem deset dětí, z nichž se však - jak bylo tehdy smutným pravidlem - dospělého věku dožilo jen několik.
Za Anny Kocové došlo zřejmě v Kalenicích k přestavbě sýpky velkostatku (západní strana, jižní strana a původní vrata s letopočtem 1708), ale v žádném z archivních dokladů o těchto architektonických úpravách není zmínka.
Článek Starobylé Kalenice, zveřejněný ještě za totality v regionálním tisku, obsahuje k této době poznámku, že v roce 1713 postihla zdejší region morová epidemie, s níž souvisela stavba morového sloupu se sochou sv. Vavřince na návsi z roku 1722 (viz jeho fotografie).
V intencích poslední vůle Františka Diviše Koce z Dobrše, sepsané 4. 5. 1718, byla dne 26. 9. 1729 uzavřena smlouva, podle níž měl Hlavňovice i Kalenice obdržet nejstarší syn Anny Alžběty Kocové Jan Hynek (nebo též Ignác), ovšem s podmínkou vyplacení dědických podílů svým dvěma sestrám: starší Františce Matyldě musel zaplatit 11 250 a mladší Heleně Barboře 15 000 zlatých.
Dne 18. 9. 1731 se Jan Hynek Koc oženil s Konstantinou Barborou Sauerovou ze Saurnu, která mu pak během přesně devíti následujících let porodila osm dětí, a 2. 10. 1740 - dva týdny po posledním porodu - zemřela.
Již v létě 1735 prodal Hynek kalenické panství za 30 000 zlatých rýnských své sestře Heleně Barboře Kocové. Podle zápisu v zemských deskách si zřejmě Hynek jako hospodář nevedl špatně (navíc za něho došlo v Kalenicích k výraznějším stavebním aktivitám), neboť slečna Helena, zvaná Kočínka, od svého bratra získala statek s příbytkem, stodolami, sýpkami, dvorem, pivovarem, ovčínem, ovčárnou, několika vozy, hovězím dobytkem, ovcemi a celou vsí (kde tehdy žilo 11 sedláků a 8 chalupníků) a ves Kejnici se dvěma sedláky a dvěma krčmami.
Druhou manželkou Jana Ignáce se 19. 6. 1741 stala Anna Marie, rozená Zniovská, v té době již ovdovělá Fruweinová z Podolí (*1707, + 25. 3. 1760), od níž se však žádného dalšího potomka nedočkal.
Dne 19. července 1749 byla do zemských desek vložena závěť Heleny Kocové z Dobrše (kterou sepsala 6. dubna 1744 nedlouho před svou smrtí), podle níž se o majetek měl její bratr Jan Hynek v budoucnu rozdělit se svými v té době dosud nezletilými syny Janem Františkem, Josefem Norbertem a Jáchymem Štěpánem.
Někdy po roce 1760 se podruhé ovdovělý Jan Ignác oženil potřetí: tentokrát se za něho provdala Alžběta (Eliška) Horová z Ocelovic (+1804).
Na základě smlouvy ze dne 23. 8. 1765 převedl rytíř Jan Hynek Koc z Dobrše hlavňovické panství na svého jediného syna Jáchyma Štěpána (Jan František i Josef Norbert totiž zemřeli předčasně), zatímco Kalenice tentýž den za 28 200 zlatých prodal knížeti Janu Nepomuku Bedřichu Josefovi z Lamberka.